Tátovo Jaro

Jan Nedvěd

DŠel v horách sníh sem dolů k nám
Gpramíncích stékal a Dtál
Gz větví nad potůčkem Hmpadal dolů Aled
Gpřichádzel Dtátův Ajarní Dsvět
Z okapu ven listí a mech
ze skály nad studánkou sníh
najednou je nás víc smích zvoní, smích zvoní
najednou líp je snad jak v loni
Ta krása rán pod střechy blíž
na první sedánky tam k nám
a každou chvíli slyšíš jak projiždí vlak
vzpomínáš na tátu a tak
Jestli jsme zas o kolik je nás míň
jestli nám nevymazal stopy v čase svět
Manitou neplakal jen za totemem stál
a mnozí neviděli dál
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:20:05.849+00:00
Výsledky hledání: